Bylinka jedovatá i léčivá?

Může být bylinka zároveň jedovatá i léčivá? Do včerejšího večera mě nenapadlo nad tímto tématem vůbec uvažovat. Ale ano, může! Například sasanka.

Je sobota, krásné i když chladné odpoledne, jsme na malém výletu v podhůří Jeseníků a já si zvesela pochutnávám na plodech jarní přírody – sedmikrásky, šťavel, svízel, hluchavka… samé dobrůtky, které jsou teď v dubnu k mání na divokém talíři. Záměr je u mě zcela přízemní – do oběda daleko a svačina žádná, tak alespoň něco sezobu. Kupodivu mi skvělá čerstvá chuť i zahání hlad. Jíst bylinky z přírody jsem začala poměrně nedávno – vloni, po absolvování víkendového bylinkové kurzu. Vybavila jsem se knihou Jedlé rostliny z přírody (1), kterou mimochodem moc doporučuji, a začala jsem ochutnávat.

Cesta pokračuje dále, procházíme lesíkem podél řeky a před námi se otevírá krásné políčko bílých sasanek. Z dětství si pamatuju, že je sasanka léčivka a ochutnám jeden lístek a jeden kvítek. “Jedovatá…”, prolítne mi hlavou jako obvykle. Vnitřní hlas zaženu, jsou to jen mé strachy ochutnat něco nového a neznámého. Fuj! Tak tohle jíst nebudu. Chuť je hořká a vážně odpuzující, skoro ty dva kousky ani nespolknu. Jdu si spravit chuť mým oblíbeným šťavelem.

Sasanka je jedovatá

O pár dní déle doma večer uvažuji nad léčivými účinky sasanky a jdu ji hledat do své oblíbené knihy. K mému překvapení ji mezi jedlými rostlinami nenacházím. Nastartuji google a vytřeštím oči, čerstvě utržená rostlina je prý jedovatá! Jak je to možné? Od babičky mám zafixováno, že je sasanka léčivka a navíc mě po jejím ochutnání nic nebylo! Projíždím si vedlejší příznaky – bolest žaludku, průjem, zánět spojivek… nic takového se u mě neprojevilo. V žádném zdroji ale není uvedeno, jaká část rostlinky je jedovatá, v jakém množství… Všude jakoby bylo opsáno to samé z jednoho původního zdroje.

Sasanka je léčivá

Zaujme mě zmínka o lidovém léčitelství, ve kterém se sasanka používala tradičně jako léčivka pro lidi i dobytek. Začnu tedy pátrat ve starších zdrojích a ejhle, sasanka hajní skutečně obsahuje jedovatou látku, ale zároveň se jedná o léčivku tradičně používanou na ženské potíže, laktaci, menstruaci, pročištění zraku, růst vlasů (2) nebo třeba k vytahování puchýřů (3). Sasanka ovšem není jediný kontroverzní příklad bylinky. Další podobný příklad nacházím v knize Zdraví z boží lékárny (4) u vlaštovičníku. Sama autorka se zamýšlí nad tím, proč je tato léčivka považována za jedovatou.

Spoléhej na vlastní intuici

Jaké je poučení z tohoto příběhu? Pro někoho možná strach z divokých bylinek. Pro někoho možná jen obava jíst bylinky, které nezná. Pro mě je to rozhodně deziluze ohledně informací, které se k nám dostávají. Je dobré znát pár informací o bylinkách, ale je také dobré neomezovat svůj úhel pohledu jen na informace nám předávané. A samozřejmě spoléhat na vlastní intuici.

Největší poučení je pro mě však velice prosté, bylinka, která může být ve velmi vysokých dávkách jedovatá, není chuťově ani trošku dobrá! A proto spoléhejme na vlastní chuť, čich i naší intuici, ta nás vždy dobře povede. Sasanku do svého jídelníčku rozhodně řadit nebudu.

Literatura aneb, kde najdete užitečné informace

• (1) LÁNSKÁ, D. – ŽILÁK, P. Jedlé rostliny z přírody. 1. vyd. Bratislava: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-13-8
• (2) MATHIOLI, P. O. Herbář neboli bylinář. Svazek II. Fotoreprint původního vydání z roku 1931. Olomouc: Dobra & Fontána, 1998. ISBN 80-86179-32-X (Str. 451: Kap. CVII. Růžička neboli Mák polský.)
• (3) POLÍVKA, F. Názorná květena zemí koruny české. Svazek 2 [online]. 1990. URL: <http://botanika.wendys.cz/kvetena/kvetena.php?dil=2&page=24> (strana 24: Rod 8. Sasanka)
• (4) TREBEN, M. Zdraví z boží lékárny. Léčivé byliny, rady a zkušenosti. 43. vyd. České Budějovice: DONA, 1991. ISBN 80-900080-6-2