Život inspirovaný tantrou

Život inspirovaný tantrou

Aneb jak nás může tantra obohatit v našem každodenním životě a partnerském vztahu?

V tomto článku bychom se s Vámi rádi podělili o pár našich dojmů z tantrou inspirovaného partnerského vztahu. Naše postřehy se Vám pokusíme přiblížit ze dvou různých úhlů pohledu, z mužského a ženského.

Mužský pohled

Svou cestu k vědomé a kontrolované práci s energií jsem započal teprve nedávno, proto jsou mé pocity a postřehy stále trošku syrové a neuspořádané. Často se mi otvírají nové a nové zákoutí, kde nacházím překvapivé poznatky a pocity.

Klíčovým zjištěním, které pociťuji téměř neustále, je to, že nejsem bytost, které byl na začátku dán balíček „stravy“ pro celý život, ale že neustále skrze mne může energie proudit. Já ji pak mohu využívat jednak pro sebe, ale hlavně pro „vyšší“ věci.

Na toto poznání navazují mé prožitky s tantrou, kde na práci s energií navazují také radosti denního života. Je pro mne důkazem, že duchovní stránky života nemusí vylučovat ty veskrze fyzické a osobního rozvoje není nutné dosahovat asketickým životem mimo společnost.

Krásné je zjištění, kolik barev a variant mohou mít smyslové vjemy, stačí jen bedlivě nastražit uši a poslouchat. Pokud lze takovéto prožitky vnímat v páru, vše se ještě dále znásobí. Partnerka se mi tak stala člověkem, který nežije jen vedle mě, ale je neustále ve mně a já zase v ní. Společně si užíváme radostí ze všech možných úhlů a dále postupujeme naší společnou cestou.

Ženský pohled

Tantra do mého života přinesla a přináší spoustu nových inspirací, poznání a zároveň si odnesla a odnáší spoustu starého – předsudky, bloky, tabu…

Tantru vnímám spíše jako filozofický směr, který naprosto respektuje osobní svobodu každého jednotlivce a umožňuje nám se obohatit nebo se nechat inspirovat různými pohledy na svět kolem nás i v nás. Zároveň nás však vede k našemu přirozenému zdroji, k naší duši. Inspiruje nás na naší cestě životem.

Když se řekne tantrický vztah, vybaví se mi hluboké porozumění a propojení na úrovni duší, našeho jemného bytí. Tak hlubokého, až se roplývají hranice mezi jednotlivci. Hranice se rozpouštějí a s nimi i naše omezenost, naše já, ego, naše sobecké potřeby a chtíče. Tak hlubokého propojení, že zakoušíme pocity jednoty, celistvosti, úplnosti. To, co se dříve zdálo pro individualitu nepostradatelné, je najednou pouhou iluzí, z hlediska jednoty banální a nedůležité. Tak jemného propojení, že tento pocit jednoty je v každičké částečce prostoupen obrovskou silou neohraničené živé proudící lásky.

Dotknout se pocitu jednoty pro mě bylo jedním z prvních velmi hlubokých duchovních zážitků. Ve stavu jednoty nezažíváme pocity strachu, osamění, ale naopak, pocity úplnosti, vše prostupující lásky, pocity bez prostoru a času, čistého bytí. Dotýkáme se něčeho, co nás převyšuje.

V partnerském vztahu mně tantra umožnila obohatit samu sebe o jakýsi vyšší smysl, kráčet na společné cestě životem, společně se vyvíjet, plakat i smát, společně sdílet svůj život, protože právě tato společná cesta nás vede k hlubšímu Poznání. Odhodit své vlastní sobectví a plně se soustředit na štěstí druhého, na plné procítění a projevení lásky, na prožívání přítomného okamžiku. Naučit se lásku stejnou měrou dávat i přijímat, pochopit důležitost harmonie mužského a ženského principu, naučit se vzájemně doplňovat.

Láska se pro mě stala krásou i sílou, kterou je potřeba neustále živit, aby rostla, kvetla, žila, odhazovala veškeré zábrany, které jí brání v dalším rozšiřování. Intimní chvíle se staly posvátným aktem propojování těl i duší, cestami mimo tento prostor a čas, chvílemi, kdy existujeme jen my a přítomný okamžik.

 

„Dávejte si navzájem svá srdce, ale ne proto, abyste je vlastnili. Protože vaše srdce může obsáhnout jedině ruka života. A stůjte při sobě, ale ne příliš blízko, protože pilíře chrámu stojí odděleně, a ani dub a cypřiš nerostou ve stínu toho druhého.“ Chalíl Džibrán, Prorok